Vít Kremlička (22. října 1962, Praha) je český básník, spisovatel, literární publicista a hudebník. Po maturitě na pražském Akademickém Gymnásiu absolvoval jednoletou pomaturitní nástavbu a poté pět semestrů Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Brandýse nad Labem (obor speciální pedagogika). Později studoval bohemistiku a komparatistiku na Filozofické fakultě UK v Praze (1990-1998). Byl zaměstnán jako zeměměřič, noční strážný, operátor ve výpočetním středisku Pražských pivovarů a sodovkáren. V letech 1982-1985 byl členem hudební skupiny Národní třída (CD Je třeba si zvykat/Vlhkost v nočním autobusu, Black Point, 2000), poté (1986–1988) frontmanem hard-metalové skupiny His Boys-Jeho hoši - zpěv, elektrická mandolína. Roku 1985 spoluzakládal kulturní revue Jednou nohou, později Revolver Revue, roku 1989 stál u zrodu Informačního servisu, později týdeníku Respekt. V letech 1995-1996 byl externím dramaturgem Divadla Komedie v Praze. Zde byla v režii Ireny Perclové uvedena jeho divadelní hra - inscenovaná petice Spravedlnost pro Leonarda Peltiera a mokřadní organismy. Vít Kremlička v literatuře debutoval v roce 1981 básněmi a prózami v samizdatovém časopise Violit, dále publikoval v samizdatových sbornících (mj. Už na to seru, protože to mám za pár, uspořádal Andrej Stankovič, 1985, 9x kontra…, uspořádal Luděk Marks, 1987), v periodikách Jednou nohou, resp. Revolver Revue, v exilovém Paternosteru (Vídeň) a Čtení na léto (letní číslo římského dvouměsíčníku Listy). Po roce 1990 zveřejňoval svoji poezii, prózu a publicistiku v Alternativě, Babylonu, Divadelních novinách, www.dobraadresa.cz, Iniciálách, Lidových novinách, Literárních novinách, Revolver Revui a její Kritické Příloze, Tvaru aj. Používal pseudonymů Heřman Křemenáč, Vítězslav Sval a Bořek Mařina. Příležitostně se věnuje překladům (z bulharštiny - básně Kirila Merdžanského, z angličtiny) příběhy pueblanských indiánů Severní Ameriky, Ken Saro-Wiwa, Bo-Han). Dnes je ve svobodném povolání. Signatář royalistické iniciativy České děti.