Německý barokní skladatel a varhaník, Johann Sebastian Bach, se narodil 21. března 1685, v Eisenachu do hudební rodiny. Byl nejmladším synem dvorního městského hudebníka Johanna Ambrosia Bacha (1645 - 1695) a Marie Elisabeth Lämmerhirtové (1644 - 1694). Od raného dětství ho otec učil hře na housle a harpsichord. Po matčině a otcově smrti byl desetiletý sirotek vychováván svým starším bratrem Johannem Christophem Bachem (1671 - 1721), varhaníkem v kostele sv. Michaela v Ohrdrufu.
  Ve čtrnácti obdržel studijní stipendium na prestižní klášterní škole sv. Michaela v Lüneburgu. V lednu 1703, bezprostředně po ukončení sv. Michaela, byl Bach zaměstnán jako dvorní hudebník u výmarského vévody Johanna Ernsta (1662 - 1728). Během sedmiměsíční služby se Bachova reputace klávesového hráče rozšířila. V srpnu 1703 přijal místo varhaníka v kostele sv. Bonifáce (později též Neue Kirche, od roku 1935 Bachkirche) v Arnstadtu. 1705 si vzal třítýdenní dovolenou a absolvoval pěší cestu do více než 400 kilometrů vzdáleného Lübecku, aby zde navštívil varhaníka a skladatele Dietricha Buxtehuda (1637 - 1707). Bez povolení z Arnstadtu si Bach prodloužil dovolenou na tři měsíce a zůstal u Buxtehuda. Bach se chtěl stát Buxtehudovým asistentem a nástupcem, nicméně neměl v úmyslu oženit se s jeho dcerou, což zřejmě bylo podmínkou. Takže se vrátil zpět, pešky.

  V roce 1707 přijal Bach místo varhaníka u sv. Blažeje v Mühlhausenu. Byly zde vstřícnější podmínky a lepší sbor. Po čtyřech měsících si vzal vzdálenou sestřenici Marii Barbaru Bachovou (1684 - 1720). Měli spolu sedm dětí: Catharinu Dorotheu Bachovou (1708 - 1774), Wilhelma Friedemanna Bacha (1710 - 1784), dvojčata Johanna Christopha Bacha a Marii Sophii Bachovou (1713 - 1713), Carla Philippa Emanuela Bacha (1714 - 1788), Johanna Gottfrieda Bernharda Bacha (1715 - 1739) a Leopolda Augusta Bacha (1718 - 1719).


  Roku 1708 opustil Mühlhausen a vrátil se do Výmaru, tentokrát jako varhaník a kapelník na dvoře vévody Johanna Ernsta (1662 - 1728). Bach se s rodinou přestěhoval do bytu vzdáleného pouze pět minut pěší chůze od vévodova paláce. Následující rok se jim narodilo první dítě a připojila se k nim starší neprovdaná sestra Marie Barbary Bachové, Barbara Katharina Bachová, která s nimi zůstala a pomáhala jim s chodem domácnosti do své smrti v roce 1729. Bach pracoval ve Výmaru do roku 1717, kdy přijal místo v Köthenu bez povolení vévody. Strávil pár týdnů ve vězení a byl propuštěn jak z vězení, tak i z vévodových služeb.

  Kníže Leopold z Anhalt-Köthenu (1694 - 1728) přijal Bacha do svých služeb na místo kapelníka v roce 1717. Během Bachovy zahraniční cesty s vévodou, 7. července 1720, zemřela jeho žena Maria Barbara Bachová. Během období 1717 - 1723 v Köthenu složil 6 suit pro sólové violoncello.


  3. prosince 1721 si vzal vdovec Bach Annu Magdalenu Wilckenovou (1701 - 1760), mladou sopranistku, která zpívala na dvoře v Köthenu. Měli spolu 13 dětí: Christianu Sophii Henriettu Bachovou (1723 - 1726), Gottfrieda Heinricha Bacha (1724 - 1763), Christiana Gottlieba Bacha (1725 - 1728), Elisabeth Juliane Friedericu Bachovou (1726 - 1781), Ernesta Andrease Bacha (1727 - 1727), Reginu Johannu Bachovou (1728 - 1733), Christiana Benedicta Bacha (1730 - 1730), Christianu Dorotheu Bachovou (1731 - 1732), Johanna Christopha Friedricha Bacha (1732 - 1795), Johanna Augusta Abrahama Bacha (1733 - 1733), Johanna Christiana Bacha (1735 - 1782), Johannu Carolinu Bachovou (1737 - 1781) a Reginu Susannu Bachovou (1742 - 1809).

  Roku 1723 byl Bach ustanoven kantorem kostela sv. Tomáše v Lipsku a městským ředitelem hudby v kostelích v Lipsku. 1747 navštívil pruského krále Fredericka II. (1712 - 1786). Umění fugy bylo napsáno, kromě závěrečné fugy, krátce před Bachovým úmrtím. Jeho zdraví se zhoršilo v roce 1749, Bach postupně oslepl. V roce 1950 ho operoval britský oční chirurg John Taylor (1703 - 1772) během své návštěvy v Lipsku. Johann Sebastian Bach zemřel 28. července 1750.


  Původně byl pohřben na hřbitově sv. Jana u kostelní zdi v Lipsku. Bachův hrob zůstal neoznačen po více než 150 let. Roku 1894 byla rakev konečně objevena a znovu pohřbena v hrobce v kostele sv. Jana. Tento kostel byl zničen během bombardování spojenců během 2. světové války. V roce 1950 byly Bachovy ostatky převezeny do současného mísa odpočinku v kostele sv. Tomáše v Lipsku.
 
  Během 20. století bylo v Německu po Bachovi pojmenováno nespočet ulic a vztyčeno mnoho soch. Tři Bachovy skladby byly umístěny, v rámci Zlaté desky Voyageru, na palubě vesmírné sondy Voyager. Je po něm pojmenován kráter Bach na Merkuru. Roku 1950 byl Wolfgangem Schmiederem (1901 - 1990) vytvořen souborný tematický katalog Bachova díla s názvem Bach Werke Verzeichnis (BWV).

  Více informací o Johannu Sebastianu Bachovi na webových stránkách http://www.Brikcius.com a http://CS.Wikipedia.org/Wiki/Johann_Sebastian_Bach .

---